-skupina COPYRIGHT-

Copyright

Jak již psal Ředitel v sekci o Barbusu, díky nedorozumění, které vzniklo chybným výpočtem financování aparatury, ve které měli všichni členové poměrně značné peníze, došlo k roztržce a odchodu Pavla Křivánka z kapely.
Protože Pavel byl otcem všech skladeb, které kapela hrála, ocitla se kapela nejen bez frontmana,
ale i bez repertoáru.Tím vlastně přestalo sdružení Barbus existovat, přestože většina členů zůstala.
Barbus měl tehdy na Kladensku slušnou návštěvnost a nemohl najednou obměnit repertoár, na který
byli jeho příznivci zvyklí.
Zbylí členové kapely nejdříve museli sehnat novou zkušebnu, ta se nakonec našla v domě SSM bývalé Poldovky, který se nazýval Terč.
Horší to bylo s obnovou repertoáru, kapela byla striktně proti hraní převzatých věcí a složit vlastní
nebylo tak jednoduché. Přestože hraní ve třech s Pavlem nebyl žádný problém, hraní ve třech bez něho problém byl. I když byl Petr Unger daleko lepší kytarista než Pavel, nebylo to prostě ono.
Basista Pepé se znal se členy tehdy na Kladně velice známé skupiny Akustik, která se krátce před tím rozešla.
Jejich vynikající kytarista a zpěvák Pepa Haspra dostudoval konzervatoř a byl zrovna volný. Tak se po krátké schůzce stal dalším členem skupiny, která si začala říkat Copyright, což byl tuším nápad Petra Ungera.
Ten také změnil image tím, že si ostříhal svojí dlouhou hřívu a vousy, kvůli kterým měl přezdívku Sandokan, což byl zarostlý hrdina tehdejšího populárního seriálu.
Začala perná práce s tvorbou nového repertoáru a přípravou na tzv. přehrávky, komunistické přezkoušení kapely, bez něhož se tehdy nedalo legálně hrát.Basista Pepé tehdy málem přišel o místo v kapele,protože  kytaristům jako byl Sandokan a Haspra prostě nestíhal. Haspra byl v hraní perfekcionista, muziku zaranžoval pro každý nástroj a vyžadoval hrát pouze to, co vymyslel. Nakonec se vše vyřešilo každodenním několikahodinovým doučováním.
Po půl roce práce byla kapela připravena a přehrávky absolvovala. Na nich se setkala i s novou kapelou Pavla Křivánka, která si říkala Thor.
První vystoupení kapely Copyright se uskutečnilo v Domě kultury na Sítné v Malém sále, při nějaké akci pro Svaz mládeže, kupodivu bez průšvihu, vzhledem k povaze muziky tehdy ne příliš podporované.
Brzy se ale v kapele začaly projevovat rozpory. Bubeník s basistou byli zarytí rockeři, kdežto Haspra byl spíš popový. Neustále naléhal na změnu a změkčení repertoáru. Byl jediný, který se hudbou živil a chtěl postavit kapelu, která by hrála profesionálně. Bylo mu jasné,že v době hlubokého komunismu se nářezem, jak jsme nazývali naše hraní, neuživíme. Byl výborný muzikant, ale jako člověk byl velice složítá osobnost s velice kladným vztahem k alkoholu. Nakonec práce s ním kapelu tak otrávila,že se rozhodla činnost ukončit. Bubeník Milan Sobotka s basistou Pepínem Landou se rozhodli skončit s hraním úplně. Milan opravdu už nikdy nehrál, což byla velká škoda. Před skupinou Barbus hrál se členy Visacího zámku,který v té době také začínal a byl velice zdatným bicmanem. Petr Unger zůstal s Hasprou a nějakou dobu spolu hráli po barech. Poté působil i v orchestru cirkusu Humberto.
Členové skupiny Barbus se opět setkali asi po dvaceti letech a v původním složení si spolu zahráli alespoň na zkoušce skupiny SPK. Fotografie z tohoto setkání jsou ve videoklipu pod článkem.
                                                                                                                            Pepé Suzi Almast
 

Bohužel Pepa Haspra byl sice výborný muzikant, ale složitý člověk. Dopadl smutně.

Haspra ve svých 46 letech ve Stránkách u Žatce zabil ranou nožem v prosinci minulého roku svou přítelkyni. Žena zemřela ve věku 45 let. Odsouzený si ponechal lhůtu na odvolání.

Rozpory
Haspra kriminalistům tvrdil, že se jednalo o náhodnou ránu, nechtěl družku zabít. Po ráně, kterou družce zasadil, ji odnesl do kuchyně na gauč a snažil se ji oživovat. Potom zavolal na telefonní číslo 158. Sdělil kriminalistům, že nůž vzal do ruky z legrace, nechtěl ženu zabít.
O den později ale svoji výpověď změnil. Prý odešel do dřevníku vedle domu, za dvacet minut se vrátil a ona ležela v domě s nožem v hrudi. On nůž vyndal z rány a odnesl ji na gauč.
Původní výpověď si prý vymyslel. Předpokládal, že to, že družku našel a nemohl jí pomoci, se obrátí proti němu. Potom si uvědomil, že jeho původní výpověď z něho dělá bezmála vraha a řekl pravdu.
Na potřetí uvedl, že prý se s družkou přetahoval o nůž a nešťastnou náhodou se při přetahování nožem bodla.
Po čtvrté uvedl, že ruku s nožem, který držel, družka strhla k sobě a říkala, že toho má dost, že se zabije, že už nemůže. Tím naznačoval, že žena mohla spáchat sebevraždu.
Zdroj: https://zatecky.denik.cz/cerna_kronika/usti_vrazda_20070725.html


Haspra byl prý démon agresivity
V odůvodnění rozsudku předsedkyně trestního senátu Kamila Elsnicová vykreslila Haspru jako člověka, jehož životem se vine nesmazatelná stopa násilí. Haspru svědci předvolaní soudem popisovali jako démona agresivity. Jeho družka byla typickou obětí domácího násilí.
Ženy, se kterými bydlel, zažily v jeho přítomnosti především násilí. Před lety musela přijet zásahová jednotka, protože po konfliktu s družkou, kterou zranil, držel za nohy z okna desetiměsíční dceru. „Když vypovídala bývalá družka, z jejích slov šel až mráz po zádech,“ řekla soudkyně Elsnicová.
Haspra má za sebou již dva rozsudky za ublížení na zdraví, jeden kvůli bodnutí švagra nožem. Nůž také hodil ve Stránkách po sousedce.
Pro lidi, kteří Haspru blíže znali, představoval muž jakéhosi démona zla. Nestává se příliš často, že svědci žádají soud, aby při jejich výpovědi nebyl přítomen obžalovaný. V případě této vraždy o to požádalo několik svědků. Matka zavražděné charakterizovala Haspru jako tygra v kleci.


Žádná náhoda
Soud muže odsoudil za to, že přítelkyni opakovaně napadl, vyhrožoval jí zabitím a nakonec smrtelně bodl. Haspra tvrdil, že se jednalo o náhodu, nechtěl ji zabít. Soudní znalec zdůraznil opak: rána nožem, jehož čepel byla 17 cm dlouhá, byla vedena velkou intenzitou, zasáhla levou plíci a pronikla až do srdce. Žena neměla žádnou šanci na přežití. Řezné rány na ruce naznačují, že se proti ráně nožem marně bránila.Soudní znalci potvrdili, že Haspra má hysterické asociální rysy.


Věděli a mlčeli
Sestra i matka oběti, i ředitelka školy v Měcholupech, ve které učila, i sousedé tušili, že žena je obětí domácího násilí. Dnes již mrtvá žena se k tomu, že je obětí Haspry, nepřiznala. Ředitelka školy tušila, že její učitelka asi někdy ve škole přespala, nešla ani domů, občas utekla také k matce. Ale domácí násilí žena neohlásila. Pouze všichni věděli, že její druh je agresivní člověk.

Podle příbuzných žena chtěla od násilníka utéci a koupit si v Žatci byt, byť od rodičů dostali darem dům ve Stránkách. Dům si již Haspra neužije. Nejen, že dostal 14 let vězení, ale také proto, že musí pozůstalým zaplatit odškodné převyšující milion korun.
Zdroj: https://zatecky.denik.cz/cerna_kronika/ustecky_kraj_vrazda_haspra_200.html