Historie kapely Barbus
- Bylo nebylo.. Někdy v roce 1985 zazvonili u jednoho domu v Suchardově ulici v centru Kladna, kde bydlel Pavel Křivánek, dva muzikanti, kteří dosud hráli v kapele Standard … Byl to Pepé Landa, basista, a Milan Sobotka, bicista. A šli rovnou na věc. Prý slyšeli, že Pavel hraje na kytaru a skládá vlastní písničky, takže jsou tady proto, jestli by si nechtěl s nimi zabrnkat. Pavel právě odešel z kapely ST combo, která měla hlavní angažmá v hotelu Sport, což bylo ubíjející hraní převážně převzatého repertoáru 6 večerů týdně, a okamžitě spolu odjeli do jedné rozdělovské hospody , kde Pepa s Milanem zkoušeli se Standartem. Pavel vzpomíná: „ Po příjezdu do zkušebny kluků mi utkvěla v paměti nástěnka, na které kapelník socialisticky rozebírá cíle a úspěchy svého bandu. Byla tam docela zima, ale vybalili jsme vercajk a šli rovnou na věc. První, co jsem klukům nabídl, byla má písnička Reklamní noc neonů. Po pár taktech jsem věděl, že ti kluci jsou výborní muzikanti, bicman dával záseky v refrénu, jako by písničku důvěrně znal a tikot basové linky mě zespodu krásně podporoval. Další písničky jsme projeli ve stejném duchu, a tak jsem si s kluky rád plácnul!“
- Tuším, že to byl Milan, který pak navrhl, aby se kapela jmenovala Barbus, po známém krému na holení. Bylo jednomyslně přijato. Pavel pak dohodl novou zkušebnu u rodičů manželky v podkroví domu v Kulhánkově ulici, kde poměrně rychle vznikl koncertní, či chcete-li, zábavový repertoár. Vznikaly první nahrávky přes šestistupý mono mix Vermona na kazetové dvojče AIWA. Kapela zaslala své nahrávky i do rozhlasové soutěže „Rock pro tento rok“.
- Silvestr 1985 Barbus strávil ve zkušebně a celou noc do toho při otevřeném oknu „řezal“.
- Kapela se rychle vybavila aparaturou, která byla v té době na dost slušné úrovni.Pepa Landa dokonce
- prodal svoje auto aby si mohl koupit combo Peavey Mark 3, tenkrát prý druhé v Československu. Za mixážní pult se posadil Ivan Král a v kapele se také objevil Slávek Rus, ze skupiny Standard, který ve funkci managera zařizoval vystoupení skupiny.
- No a pak začalo celkem pravidelné hraní po rockových tancovačkách v okrese i mimo něj. V Dřetovicích byl poprvé rozvinut ohromný banner, který kluci nechali udělat kdesi v Poldovce. Na žlutém podkladu byla holicí štetka s napěněnou dózou Barbus krému.
- Při zábavě v Žilině zase rozvášnění nářezníci běhali po schodech na balkón sokolovny a skákali z něj dolů na parket.
- Při nářezu ve Vraném zase po první sérii stály před šatnou kluků zástupy fanynek a žadonily o podepsané bianco plakáty Barbusu. Určitě nejsilnější zážitek v naší muzikantské historii.
- Při zábavě ve Zbečně došlo k razantnímu konfliktu mezi Milanem a Pavlem ohledně nutnosti zatlumit rytmičák a došlo to tak daleko, že Pavel, který dělal kapelníka, Milana málem vyhodil z kapely. Milan Pavlovi následně vytkl, že se chová jako ředitel, a tato přezdívka Pavlovi dodnes zůstala.
- Hraní ve třech bylo úžasné, ale s příchodem druhého kytaristy ing. Petra Ungera, řečeného Sandokan, hraní dostalo dobře okořeněnou příchuť! Převzal pozici sólového kytaristy a Pavel se tak mohl více soustředit na zpěv a doprovod.
- Kapela brzo získala velký věhlas a v archivu Pavla jsou dodnes schovány závazné objednávky pořadatelů produkcí i kopie bloků za finanční úhrady her. Bohužel díky fatálnímu nedorozumění došlo na podzim 1986, právě v době největších úspěchů, k rozpadu kapely.
Ředitel
Skupina Barbus v roce 1985
Setkání po třiceti letech.
Z leva: Pavel Křivánek, Milan Sobotka, ing.Petr Unnger a Pepa Landa
